Není to tak dlouho, co jsem zahlédla na instagramu u Katy  doporučení na knihu. Knihu, kterou čte nadšeně její dcera. Hm... říkala jsem si, že to má docela hezký obal. Aha! Ono je to od J. K. Rowlingové! Hned jsem nějak věděla, že tu knihu potřebuji. Protože kombinace krásného obalu a jména Rowlingové? Na to já slyším. Ani chvilku jsem nepřemýšlela, že to je dětská kniha a mě pomalu táhne na 30 let. Však věk je jenom číslo, no ne?

Už jsem hledala na googlu, kde si jí rychle objednám a víte co? Za pár dnů jsem jí měla doma.

Začala jsem se těšil na cestu domů. Víte, já teď jezdím domu z práce  (dobře jen někdy) vlakem. Původně jsem měla v plánu si zvyknout na to, že ve vlaku se prostě učím. Rychle jsem to přehodnotila. Dokázat se v šest ráno soustředit na učení? Nebo po celém dni v práci? To není reálné.

A tak místo učení jsem si ve vlaku začala číst. Číst roztomilou dětskou knížku. 

Po pár stránkách mi došlo, že od J. K. Rowlingové jsem vlastně nikdy nic nečetla. A to miluji Harryho Pottera (zfilmovaného a pouze první dva díly, pak už to nějak nebylo ono). 

Knížka mě okamžitě nadchla a já věděla, že do vlaku potřebuji jedině pohodové čtení. U kterého se buď psychicky připravím na náročný den v práci, anebo si oddáchnu cestou domů. 

Kniha je o malém chlapci Kubovi, který má svojí oblíbenou hračku - plyšové prasátko, které se jmenuje Pašík. Jenže jednoho dne o něj přijde a vydává se pro něj do Země ztracených. Kniha se čte téměř sama a děj je rychlý, žádné pomalé a dlouhavé odstavce zde nečekejte. 

V knize Kuba prožívá zajímavé dobrodružství, ale i nepříjemné a smutné chvilky. V knize je popsáno mimo jiné i to, co dítě prožívá, když se mu rozvádí rodiče, mění školu a nemá žádné kamarády.

V knížce je krásný a zajímavý příběh. Rozhodně se nejedná o knihu pouze pro děti. Však já jsem toho důkazem.

Kniha mě rychle přesvědčila i o tom, že od J. K. Rowlingové si toho musím přečíst prostě více. 

Co jsi naposledy četl/a ty?