Nemůžu tomu uvěřit, za pár dnů už to bude rok, co jsem začali uvažovat o pořízení vlastního domečku. Neplánovali jsme to, neřešili jsme to nějak moc dopředu a svým způsobem to bylo velmi spontánní rozhodnutí a velká náhoda. Ale samozřejmě i velká starost a rozhodování. 

To jsem tak jednou jela se Žofkou na veterinu, ale ulice kterou normálně jezdím, byla rozkopaná a musela jsem jet o pár ulic vedle. Jela jsem nenápadnou ulicí, kde se něco stavělo, zaujalo mě to, ale zároveň jsem to na pár dnů vypustila z hlavy. Po pár dnech mi to nedalo a začala jsem hledat a našla! Domečky se tam staví, krásné barevné domečky.

Netrvalo dlouho, jeli jsme na prohlídku, kde jsme zjistili, že všechny už jsou ale prodané (respektivě před uzavřením budoucích kupních smluv). Trošku zlomyslně jsem si přála, aby se aspoň jeden domeček uvolnil. Aby si to 1 člověk rozmyslel, třeba kvůli covidu. Nestalo se tak a nakonec to ani nebylo potřeba, měli se stavit ještě další 3 a my si tak mohli vybrat, který z nich chceme.

Jenže... jsme na to připravení? Je vhodná doba kupovat dům? Přeci jen duben 2020 byl plný otázek a nejistoty. 

Začala jsem projíždět internet, hledala jsem různé nemovitosti, v Praze, v okolí Prahy, byli jsme i na nějaké té prohlídce, ale víte co? Ten náš domeček, ten náš první domeček měl být prostě náš. Počkal na nás, vybrali jsme si jeden z těch prvních tří a věřím, že to bylo nejlepší rozhodnutí.

Jsem teď ve fázi, kdy se lehce hroutím z rozvodů v domě, z milionů rozhodnutí (ach, já jsem tak nerozhodný člověk), z navyšování ceny kvůli pár úpravám...

Ale to nevadí! Protože všechen ten stres bude stát za to.

Téměř rok jsem to zvládla neprokecnout na sociálních sítích, ale teď je podle mě už vhodná doba, abych se pochlubila. Protože brzy už to nebudou jen zdi, kabely čouhající ze zdí, ale bude krásný domeček, který začneme zabydlovat a tvřoti domov.