24 důkazů, že už jsem dospělá

1. Trvalé příkazy
Nájem, internet, paušál za telefon... to vše vidím v internetovém bankovnictví jako trvalé platby. Což je pojem, který jsem jako "nedospělá" snad ani neznala.

2. Letáky
Nedívám se na letáky ani tak z důvodu slev (to budu dělat nejspíš až budu psát článek "Milión důvodů, že už jsem důchodce), ale hlavně se potřebuji inspirovat, co mám vařit. Všimli jste si, že v letácích dost často je i tip na vaření (právě z těch zlevněných surovin)? Pokud ne, nejspíš jste mladší jak já, anebo prostě a jen nevaříte.

3. Dobrý den
Že mi občas nějaké malé dítě řeklo "Dobrý den" jsem ještě brala s úsměvem, ale když už mi vykají i středoškoláci? To už prostě musím rozdýchávat.

Nestárnu, a tak mohu přeci přidat rok starou fotku :)
4. Říkám ne
Ono se to nezdá, ale říct někomu "ne" a myslet to vážně je hodně těžké a i teď mi to občas dělá problém, ale už to umím. Je důležité umět říct ne, případně se jinak ozvat. Člověk není robot, nemůže zvládnout všechno a občas (vlastně celkem dost často) se mu uleví, pokud dokáže říct ne.

5. V týdnu žádné mejdany
A vlastně ani o víkendu.

6. Pracuji již několik let
Není to o tom, že bych za sebou měla pár brigád, anebo byla ve své prví práci na hlavní pracovní poměr. Ale vždyť já už na HPP pracuji několik let a jsem ve svém třetím zaměstnání.

7. Víc plánuji
Nemohu si dovolit jen tak se rozhodnout a odjet kamkoliv. Musím si v práci domluvit dovolenou, Žofce sehnat hlídání apod.

8. To už mají děti zase prázdniny?
Zjistím vždy až ve chvíli, kdy čekám na MHD a čekám... čekám... než se podívám do jízdního řádu a zjistím, že je prázdninová úprava, kdy mi půlku spojů zrušili.

9. Kafe, kafe a kafe
Netuším, kam se poděla všechna moje energie, ale už ani to kafe nepomáhá.

10. Rozloučila jsem se s tylovkami
Sice jsem tylové sukně nikdy pořádně nenosila a uznávám, že ta růžová byla dobrým úletem, ale bylo na čase je dát pryč, protože prostě není vhodná situace, kdy bych si jí vzala a jen mi leží ve skříni. (Tak přeci jen se něco málo za ten rok od focení úvodní fotky změnilo.)

11. Spolužačky mají děti
A to dokonce děti, které plánovaly, chtěly a nevyšilují kvůli tomu. Vlastně jsou šťastné a kolikrát už i  vdané.

12. Odpolední šlofíček
Ještě nedávno jsem to neznala... ale přítel mě na něj velmi rychle naučil. Dopoledne nějaký pořádný výlet, procházka a odpoledne když přijedeme domu úplně vyčerpaní není nic lepšího, než si dát aspoň krátký šlofíček.

13. Zařizování
Při spadlém internetu neběžím už za maminkou si postěžovat, že to zase nejde, ale rovnou volám poskytovateli, ať s tím něco udělá. Přepis elektřiny? Řešení nové nájemní smlouvy? Změna paušálu? To vše je hračka vyřešit, změnit.

14. Radím
Netvrdím, že dávám dobré, správné rady, ale je milé, když jsou lidé, kteří si za mnou chodí pro rady (a to dokonce opakovaně) a  zajímá je můj názor.

15. To se mi stalo, to jsem zažila, tam jsem byla
S přibývajícím věkem toho mám už více za sebou, a tak jsou situace, na které mohu reagovat tím, že to už mám přeci taky za sebou. Není pro mě úplně vše nové a neznámé.

16. Umím vymazat lidi ze svého života
Znáte to? Jak je ten člověk otravný? Pesimistický? Dokáže vám zkazit náladu? Vzpomene si na vás jen, když něco potřebuje? Tak přesně takovéhle lidi kolem sebe nechci a pokud to mohu ovlivnit (ne vždy to jde na 100%), tak je kolem sebe prostě nemám.

17. V létě se poctivě mažu
Pár minut na ostrém sluníčko a následně několik dnů, kdy jsem červená jak rajče a skoro brečím, jak to pálí... to jsem zažila hodněkrát. Tak snadné je podcenit sluníčko, anebo jen spoléhat na to, že se nespálím či být líná. Nenenene, jakmile jdu v létě ven (byť jen na chvilku a ani ne k vodě) hezky se pořádně namažu.

18. Krémem
U předchozího bodu mě hned nenapadlo, že se mažu zevnitř chlastem.

19. Offline
Miluju instagram, mám whatsapp a messenger, píšu (i když dost nepravidelně) tento blog, ale přesto jsem ze všeho nejraději offline a být nějakou dobu bez telefonu pro mě není nepředstavitelné (dříve bych asi umřela :D).

20. Mám psa, o kterého se starám
Řeším kvalitní granule, výbornou veterinu, venčení několikrát denně,... není to jen o tom, že bych si psa vybrečela u rodičů a po týdnu si ho téměř ani nevšímala.

21. Nakupování
Častěji nakupuji potraviny než kosmetiku, oblečení a boty.

22. Umím být sama
Nemyslela jsem si, že to je tak náročné, ale zjistila jsem, že nějakou dobu trvá, než se člověk naučí být a žít opravdu sám. Rok 2018 byl pro mě v tomto velmi zlomový. Už to umím, vím, že zvládnu víc, než jsem si myslela a také vím, že většina lidí to neumí a nejsou schopní si to ani přiznat.

23. Šedivé vlasy
Dřív se sem tam jeden objevil, a tak jsem ho vytrhla a bylo klid. Teď? Teď je netrhám, ale barvím. Pokud bych všechny měla vytrhnout, za chvíli bych neměla žádné.

24. Narozeniny
Dneska je mi 24, a proto jsem sepsala právě 24 důkazů, že už jsem dospělá, ale zároveň bych mohla napsat stejný počet důvodů, proč jsem ještě dítě :)

4 komentáře:

  1. Hehe, ve 22 - 24 bych napsala hodně podobný seznam, jen jsem byla jedna z prvních (v okruhu spolužáků), kdo měl dítě. No a taky až na ty mejdany, na ty já nikdy nebyla. :) Nicméně mě zaujaly ty letáky, páč ty já zásadně nečtu a rovnou letí do popelnice, a to vařím denně. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Super článek. Bod 11 mě upřímně pobavil a díky bodu 2 možná zase vezmu letáky na milost.

    OdpovědětVymazat
  3. Opožděně gratuluji k 24. narozeninám.

    Ta dospělost je ale pruda, co? :D Za mě teda je :)

    OdpovědětVymazat
  4. Gratuluji k dospělosti! :-D
    1. Trvalé příkazy jsou smutná stránka dospělosti. Telefon si ještě neplatím, taťka platí jedním příkazem celou rodinu... Snad mu to vydrží, i když můj paušál není zrovna drahý...
    2. Letáky nestuduju, vařím nerada a vždycky improvizuju.
    3. Já se setkávám spíše s tykáním i v případech, kdy bych jasně očekávala vykání. Přece jen, i když si třeba někdo myslí, že mi je osmnáct... osmnáctiletým se vyká!!! :D
    4. Ne mi ještě pořád moc nejde. :( Ale lepším se.
    5. Jo, taky říkám, že jsem už na flámy moc stará... a když jsem někde do 11, je to dlouho.
    6. Tím, že jsem šla na dálkové studium, jsem do pracovního života vstoupila dříve než vrstevníci. Huráá.
    7. Zodpovědnost za fenu je velká, teď, když bydlím sama, to cítím ještě více. I proto jsem se dala na dráhu živnostníka, i když se mi zatím úplně nedaří... Měla jsem příležitost pracovat, ale Ela by byla doma sama klidně i deset nebo jedenáct hodin denně. To nemůžu dopustit.
    8. Prázdniny se mě ještě nedávno týkaly a doufám, že zase jednou budou, ráda bych učitelství dostudovala!
    9. Momentálně žiju spíše bez kofeinu... Sláva, zbavila jsem se závislosti.
    10. Styl oblékání se za poslední roky dost změnil i u mne. Mohla za to hlavně Praha a učitelství, jedu teď elegantnější styl.
    11. Nedávno jsem hrála na svatbě spolužačce, která vždycky randila se všemi kluky, nevypadala, že by se chtěla usadit. Časy se mění...
    12. Na šlofíčky já nejsem! Spíše chodím brzo spát večer. Ale tak to je celý život. Ani jako malé dítě jsem nespala odpoledne.
    13. Zařizování patří k dospěláckému životu, ale pořád mi dělá problémy. Snad se to jednou naučím.
    15. Zkušenosti jsem si rozšířila hlavně tím, že tři roky dost cestuju. Viděla jsem a zažila už hodně věcí. Dále se na tom podílí také práce s lidmi. Tesco, 5D kino, škola... vždycky jsem byla mezi lidmi a řešila divné problémy.
    20. Než jsem si Elišku pořídila, byla jsem nervózní, jestli to zvládnu. Sice jsem byla zvyklá starat se o psa, ale najednou jsem byla já ta nejzodpovědnější, nikoliv rodiče. No a jde to. A o to víc ji miluju.
    24. 24 mi bude v únoru, hurá, sláva, třicítka bude blíž... V lednu mám vždycky z narozenin deprese, pak se s tím nějak smířím. Je to přece jenom číslo... :-)

    Kája z Kájina blogu

    OdpovědětVymazat