Také máte občas pocit, že máte plné zuby všech lidí a potřebujete od všech pryč a trochu vypnout? Minulé léto jsem to tak měla, a tak jsem vymýšlela, kam na pár dnů odjet a trochu si od všeho odpočinout. Nejspíš mě moderní technologie znají velmi dobře, a tak na mě začaly skákat všude možně různé nabídky.
Nejvíc mě zaujal pobyt v karavanu na Ranči pod Skálou, který mi nabízel Slevomat. Vím, že spousta lidí nemá ráda slevové portály, ale já je zbožňuji. Na jednom místě hromada inspirace na výlety, dovolené i dárky. To mě prostě baví. Nenakupuji tam úplně často, ale jako inspirace je to super.
Zrovna u tohoto pobytu jsem věděla, že to je přesně to, co nyní potřebuji. U pobytu se dalo vybrat, zda má člověk zájem o karavan, nebo chatku. Mě více lákal karavan. Dneska už mají na výběr myslím i maringotku. Manžela jsem na tento prodloužený víkend musela trošku připravovat, není to něco, co by ho kdo ví jak lákalo.
Dojezdová vzdálenost z Prahy je zhruba hodinka. Zaplatili jsme si 3 dny, 2 noci včetně snídaně. Cesta byla fajn a hlavně krátká. Při příjezdu jsme to trochu netrefili (jestli tam pojedete, už budete skoro u cíle a uvidíte dvě cesty a obě vypadají, že nikam nevedou, jeďte tou vlevo).
Majitelka byla celkem milá, hned nám vysvětlila, jak to tam funguje - karavan měl mít soukromí, nikdo k němu nechodí a je bokem. Prý tam občas jde jen personál kvůli koním (no upřímně se ukázalo, že personál jsme měli přímo před karavanem téměř pořád, takže soukromí a klid od lidí, na který jsem se moc těšila, úplně nevyšel). Karavan má vlastní "koupelnu" - zrcadlo, vana a voda je teplá pravděpodobně jen někdy - solární panel. Já to raději přežila bez sprchy, než s ledovou vodou. Nebylo zas takové vedro jako nyní posledních pár dnů. Splachovací záchod nečekejte, k dispozici jsou 2 kadibudky. Ale to jsou věci, na které je člověk už upozorňován při nákupu a při pobytu ho nemohou překvapit.
Hned vedle karavanu je zookoutek, kam člověk může jít kdykoliv. Jen samozřejmě musí být opatrný. Zvířátka může krmit granulemi, které se dají koupit za 10,- Kč. Takže i menším dětem se tu bude líbit.
V karavanu je i elektřina, a tak jsme si mohli dobíjet mobilní telefony (přes USB kabel, klasická zásuvka nefungovala), což je něco s čím jsme úplně nepočítali a radši s sebou měli i powerbanky.
Poprvé na koni
Je zde i možnost si zaplatit jízdu na koni (10 minut, 30 minut, hodina a 2 hodiny). Nikdy jsem na koni nejela a z koní mám velký respekt. Však je to tak velké zvíře! První den jsem koně jen okukovala, ale nakonec jsem se rozhodla, že to zkusím. Koupila jsem si půl hodinovou jízdu za 300,- Kč. Všechny okolo jsem upozorňovala, že jsem na koni opravdu nikdy neseděla a mám strach.
Zde přišlo mé první opravdové zklamání ohledně pobytu na ranči. Koně mi připravila mladá slečna, které jsem znovu opakovala, že jsem na něm opravdu nikdy neseděla. Z nepochopitelného důvodu jsem dostala snad toho největšího koně (a to vůbec nepřeháním) - prý je hodný a zvyklý na začátečníky. Ve chvíli, kdy jsem měla poprvé nasedat, slečně volala maminka a víte co? Ona jí to v klidu zvedla a začala s ní telefonovat. A tak jsem čekala a čekala. Slečna na mě mávla, ať si nasednu. Což se mi úplně nelíbilo, potřebovala jsem, aby se mě a koni věnovala na 100% a ne aby u toho vysvětlovala mamce, kdy dorazí domu.
Vylezla jsem na koně, sedla si a věděla jsem, že se mi to nelíbí. Svými pocity jsem se netajila, však ten kůň byl tak velký a já nechápala, kde se mám držet. Aha? Za sedlo? No nic moc. Nějak jsem si myslela, že tu má být nějaké "držátko" (jak jsem zjistila později od kamarádky, jsou 2 typy sedel a jedno opravdu má držátko a druhé ne, bez držátka to není vhodné pro začátečníky a prý byla blbost, abych se toho sedla držela tak, jak mi slečna ukázala - stačilo jen trochu málo a mohla jsem si tímto způsobem prý zlomit všechny prsty - to potěší).
První 2 minuty jsem chtěla dolů, paní majitelka v tuto chvíli byla trochu nepříjemná (asi se bála, že zaplatím jen za 10 minutovou jízdu místo půl hodinovou). Se slečnou jsem se domluvila, že to ještě chvíli zkusím a nakonec jsem těch 30 minut vydržela. Ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už si na to zvykám, tak kůň prostě zakopnul a za chvíli zas. Prý se mu to občas stává a je to u něj normální. Aha, tak to mě vůbec neuklidnilo. Jsem na sebe pyšná, že jsem na koně vlezla, vydržela na něm půl hodinky, ale vím, že na tomto ranči bych jízdu na koni už nikdy nevyužila. Příště raději někde, kde budou mít druhý typ sedla a budou se mi 100% věnovat.
Můj obdiv mají všichni, kteří rádi jezdí na koni, jde jim to a nemají z toho takový strach jako já. Těžko říct, jestli po této zkušenosti se na koně bojím sednout o něco méně či více.
Samozřejmě člověk může trávit celé dny přímo na ranči, anebo vyrazit i na výlety v okolí. My jsme se byli podívat pěšky i po okolí. Určitě je super, že jen pár metrů pěšky od ranče je i možnost koupání. Voda vypadala čistě, ale byla šíleně ledová, a tak jsme koupání nezkusili, ale hned vedle je malá hospůdka, kam si člověk může sednout třeba na jedno :)
Anebo je samozřejmě možnost také popojet někam autem a užít si různé výlety po okolí. Celkově byl pobyt moc fajn, jen na koně asi jen tak někde nevlezu...
Tvoje neterinka miluje jízdu na ponikovi. Letos už se vezla 3x, tak jestli jednou bude pokračovat i na velkem koní, tak se třeba svezete spolu:)
OdpovědětVymazatJen si nejsem z tvého článku jistá, jestli mám zkusit hledat na tomto místě volné ubytování, nebo ne.